Kdyby někdo z nás chtěl stavět dejme tomu dům, nesmí si počínat jako Kocourkovští. Asi ten příběh budete znát, a tedy vědět, jak nesmyslně si tito v nejednom ohledu počínali. K jejich vlastní smůle.
Když chce normální člověk stavět, nemůže jako ti zmínění samozřejmě začínat střechou a až poté k ní pracně přistavovat zdi. Nesmí zapomenout na okna, protože bylo dokázáno, že v pytlích a bandaskách si dovnitř dodatečně nikdo světlo nenanosí. A pochopitelně se je třeba vyvarovat i dalších chyb, jež by stavitelům komplikovaly život. A věřte mi, že nejedno pochybení by bylo skutečně nepříjemné a nedělalo by dobrotu. A k smíchu by už vůbec nebylo.
Rozum je tu potřeba, a to vlastně ještě dřív, než se vůbec začnou objevovat první náznaky existence takové stavby. Ještě předtím se přece musí sehnat parcela. A vzhledem k tomu, že mnozí lidé pozemky nevlastní, je třeba si takový kus země koupit. A to je drahý špás. A je navíc pořád dráž a dráž. Je to tak drahá věc, že na to zkrátka mnozí z našinců nemají. A aby pak tedy stavět mohli, musí si na podobnou koupi prozatím aspoň půjčit.
Jenže tak velké peníze, jaké pozemky stojí, nám obvykle přátelé a příbuzní neposkytnou. Protože tolik prostě nemívají. Na to jsou tu potřeba bohatší poskytovatelé půjček, tedy finanční ústavy. Z nichž si sice lze vybírat, ale přesto to není zase až tak prosté. Protože třeba banky nepůjčí nikomu, kdo třeba i jenom vypadá nedůvěryhodně. Ty se velice přísně a nekompromisně dožadují záruk, které kdekdo z nás nabídnout nedokáže.
A za co si mají pořídit pozemek ti, jimž ani v bance nepůjčí? Těm dobře poslouží hypotéka na pozemek od nebankovní společnosti. Protože se tu díky zástavě nemovitosti nemusí komplikovaně dokládat příjmy dostatečné ke splácení, dokonalé registry dlužníků a podobně. A když tu stačí jenom mít z čeho splácet a dát záruku v podobě zástavy nemovitosti, je to něco, co se vyplatí využít.