Je jasné, že se stářím se pojí i celá řada nejrůznějších neduhů. Pomalu ztrácíme pružnost, snižuje se naše mozková kapacita, objevují se nejrůznější zdravotní problémy i bolístky. To vše nám samozřejmě komplikuje život. Co si však mnoho lidí neuvědomuje je fakt, že je tím ovlivňována i naše schopnost řízení. Ta totiž nezůstává konstantní, a i když jsme poměrně slušným řidičem, jakmile dosáhneme určitého věku, následky zkrátka uvidíme, ať chceme, nebo ne. V první řadě se samozřejmě zpomalují naše reakce, což je při řízení automobilu velmi nebezpečné. Mnohem hůře se tak vyhneme náhlé překážce na silnici, a potřebujeme delší čas, abychom veškeré vjemy, se kterými se setkáme, zpracovali.
Zároveň jsme si však jisti svými schopnostmi a neuvědomujeme si, že situace se změnila a už na tom nejsme tak, jako dřív. A to je recept na katastrofu. Dále je zde i horšící se zrak. I ten nám totiž s postupujícím věkem přestává fungovat, a mnoho starých lidí má problémy s viděním na dálku. O tom, proč to může být za volantem auta nebezpečné, zvláště za zhoršené viditelnosti, asi není třeba hovořit. Bohužel, toto zhoršování postupuje tak pomalu, že si to ani neuvědomujeme. Podvědomě tak předpokládáme, že vidíme stále tak dobře, jako jindy.
Opomenout nesmíme ani zhoršené schopnosti učení. Jistě, zdálo by se, že tyto nemají na řízení příliš velký vliv, avšak není to úplně pravda. Pravidla silničního provozu se čas od času mění, a je nutné si nové vyhlášky přečíst a dobře nastudovat. Pokud se například změní maximální povolená rychlost, policie se vás nebude ptát, zda jste to nezapomněli, případně zda vám to ještě nepřešlo do krve, neboť byla změněna teprve nedávno.S tím se samozřejmě otevírá otázka, zda by staří lidé ještě měli řídit auto. Důvodů proti existuje mnoho. Na druhou stranu, zvyšuje se i odchod do důchodu, a mnozí jej k dopravě do zaměstnání potřebují. Je tedy jasné, že tento problém nejde snadno vyřešit. Existuje ale vůbec řešení?